|
|
Hudební život na Českolipsku po roce 1945
Bendová, Eliška ; Valášek, Marek (vedoucí práce) ; Stříteská, Leona (oponent)
Autorský abstrakt Česká Lípa je okresním městem v Libereckém kraji. Vzhledem ke své vzdálenosti od německých a polských hranic zastávala již od středověku důležitou funkci dopravního uzlu. S tím souviselo i pronikání kulturních zvyklostí z okolních zemí, zejména vliv během staletí vzrůstající německé většiny obyvatel hrál významnou roli v dění ve městě i jeho okolí. Po první i druhé světové válce se snažili čeští starousedlíci i noví přistěhovalci obnovit nebo vybudovat zázemí pro společenský život. Přestože od druhé světové války drtivou většinu společenského dění ovlivňovala socialistická ideologie, zakládali tito obyvatelé spolky, pořádali soutěže či festivaly a mnohdy tak budovali tradice, které se zachovaly a z jejichž odkazu čerpají další generace českolipských obyvatel dodnes. Práce, kterou naši předci odvedli, a odkaz, který nám zanechali, jsou z hlediska kulturního dědictví nesmírně cenné. Vzhledem k limitovanému rozsahu a studijnímu zaměření autorky představuje tato diplomová práce zejména hudební ústavy a sborová tělesa na Českolipsku. Množství dochovaných materiálů zároveň neumožňuje obsáhnout veškerou hudební činnost a zmínit všechna hudební tělesa ani osobnosti a události s nimi spojené. Je třeba připomenout, že některé dokumenty mají stále jejich původci, patří do nezpracovaných archivních...
|
|
| |
|
|
Česká liturgická tvorba pro dětské a ženské sbory
Saláková, Leona ; Pecháček, Stanislav (vedoucí práce) ; Nedělka, Michal (oponent) ; Banáry, Boris (oponent)
Ve své disertační práci jsem se zaměřila na českou liturgickou hudbu pro dětské a ženské sbory. V dnešním značně sekularizovaném světě se může zdát, že tato velká oblast hudební kultury stojí na okraji společenského zájmu, a není tedy důvod sejí ve školách a světských sborech zabývat. Jsem ale přesvědčena, že hudba duchovní, potažmo i liturgická do škol i sborů patří. Škola i pěvecký sbor poskytují mladému člověku nejen sumu poznatků a estetických zážitků, ale významným způsobem také ovlivňují jeho výchovu a podílejí se na formování jeho základních morálních hodnot. Kvalitní hudba sama o sobě člověka kultivuje, odvrací ho od konzumního materialismu, rozvíjí cit pro krásno, prohlubuje estetické prožitky a spojuje interprety i posluchače. Toto výchovné působení je podle mého názoru zvlášť silné právě u hudby duchovní. Pro věřícího posluchače nebo interpreta je duchovní hudba spjata s konkrétními náboženskými prožitky, které se těžko zprostředkovávají. Ateistický posluchač sice nemusí pochopit a prožít obsah liturgických textů do takové hloubky, přinejmenším ho ale mohou vést k zamyšlení nad jeho žebříčkem hodnot. Základní znalosti z oblasti duchovní hudby i křesťanských tradic navíc patří k všeobecnému vzdělání, proto je zcela na místě seznamovat s nimi žáky již na základní škole.
|
|
|
Tradice sborového zpěvu v Karlových Varech se zaměřením na Karlovarský pěvecký sbor
Rezek, Jan ; Pecháček, Stanislav (vedoucí práce) ; Veverková, Jana (oponent)
Tato práce pojednává o sborové tradici ve městě Karlovy Vary. Mapuje hudební a společenský život ve městě od 19. století až po současnost, včetně některých významných hudebních osobností. Dále se zaměřuje na všechna významná sborová tělesa, která byla, či stále jsou, aktivní a která měla svůj význam pro kulturní život města. Důraz je kladen především na Karlovarský pěvecký sbor, který je v současnosti nejdéle působícím pěveckým tělesem ve městě, včetně všech sbormistrů, kteří se podíleli na chodu a uměleckém vedení sboru a včetně pamětí nejstarších členů sboru, ať již emeritních nebo stále aktivních. V závěru práce je uveden repertoár sboru a obrazová příloha.
|
|
| |
|
|
Hudební život na Českolipsku po roce 1945
Bendová, Eliška ; Valášek, Marek (vedoucí práce) ; Stříteská, Leona (oponent)
Autorský abstrakt Česká Lípa je okresním městem v Libereckém kraji. Vzhledem ke své vzdálenosti od německých a polských hranic zastávala již od středověku důležitou funkci dopravního uzlu. S tím souviselo i pronikání kulturních zvyklostí z okolních zemí, zejména vliv během staletí vzrůstající německé většiny obyvatel hrál významnou roli v dění ve městě i jeho okolí. Po první i druhé světové válce se snažili čeští starousedlíci i noví přistěhovalci obnovit nebo vybudovat zázemí pro společenský život. Přestože od druhé světové války drtivou většinu společenského dění ovlivňovala socialistická ideologie, zakládali tito obyvatelé spolky, pořádali soutěže či festivaly a mnohdy tak budovali tradice, které se zachovaly a z jejichž odkazu čerpají další generace českolipských obyvatel dodnes. Práce, kterou naši předci odvedli, a odkaz, který nám zanechali, jsou z hlediska kulturního dědictví nesmírně cenné. Vzhledem k limitovanému rozsahu a studijnímu zaměření autorky představuje tato diplomová práce zejména hudební ústavy a sborová tělesa na Českolipsku. Množství dochovaných materiálů zároveň neumožňuje obsáhnout veškerou hudební činnost a zmínit všechna hudební tělesa ani osobnosti a události s nimi spojené. Je třeba připomenout, že některé dokumenty mají stále jejich původci, patří do nezpracovaných archivních...
|
|
|
Česká liturgická tvorba pro dětské a ženské sbory
Saláková, Leona ; Pecháček, Stanislav (vedoucí práce) ; Nedělka, Michal (oponent) ; Banáry, Boris (oponent)
Ve své disertační práci jsem se zaměřila na českou liturgickou hudbu pro dětské a ženské sbory. V dnešním značně sekularizovaném světě se může zdát, že tato velká oblast hudební kultury stojí na okraji společenského zájmu, a není tedy důvod sejí ve školách a světských sborech zabývat. Jsem ale přesvědčena, že hudba duchovní, potažmo i liturgická do škol i sborů patří. Škola i pěvecký sbor poskytují mladému člověku nejen sumu poznatků a estetických zážitků, ale významným způsobem také ovlivňují jeho výchovu a podílejí se na formování jeho základních morálních hodnot. Kvalitní hudba sama o sobě člověka kultivuje, odvrací ho od konzumního materialismu, rozvíjí cit pro krásno, prohlubuje estetické prožitky a spojuje interprety i posluchače. Toto výchovné působení je podle mého názoru zvlášť silné právě u hudby duchovní. Pro věřícího posluchače nebo interpreta je duchovní hudba spjata s konkrétními náboženskými prožitky, které se těžko zprostředkovávají. Ateistický posluchač sice nemusí pochopit a prožít obsah liturgických textů do takové hloubky, přinejmenším ho ale mohou vést k zamyšlení nad jeho žebříčkem hodnot. Základní znalosti z oblasti duchovní hudby i křesťanských tradic navíc patří k všeobecnému vzdělání, proto je zcela na místě seznamovat s nimi žáky již na základní škole.
|
host ::
RSS.